Radek Coufal

Hlavu vzhůru a život jde dál

Radek Coufal se narodil 26. května 1973 v Třebíči. Do svých jednadvaceti let žil s rodiči v obci Mostiště u Velkého Meziříčí. Má jednoho sourozence a na dětství vzpomíná moc rád. „Bylo to ještě v takové poklidné době. Jako dítě jsem určitě nebyl ničím výjimečný, žádné velké průšvihy, ale ani žádný svatoušek :). Na rozdíl od dnešních dětí jsme většinu času trávili venku. Za barákem jsme měli les, takže nebyla nouze o různé hry nebo sportovní klání.“ Závodně si vyzkoušel také házenou a hokej. Po dokončení základní školy se Radek vyučil automechanikem a zaměstnali ho v místním autoservisu. Pak přišla na řadu vojna a po ní odjel pracovně na zkušenou do stavební firmy v Praze. Po návratu z Prahy nastoupil v místní kabelářské firmě, kde pracoval až do úrazu. Když Radek zrovna nepracoval a bylo to jen trochu možné, tak se do úrazu věnoval převážně dálkovým běhům. Na svém kontě má několik půlmaratonů a v roce 2016 si vyzkoušel i Pražský maraton. Pasivně má rád fotbal a hokej. 

Všechno jsem se učil od začátku

Na vozík se dostal díky úrazu v lese při těžbě dřeva. Stačila chvíle nepozornosti a na Radka 13. ledna 2018 spadl strom. „Pak už to všechno nabralo rychlý spád, jako když si promítáte diapozitivy“ – Sanitka a bezprostřední pomoc, transport vrtulníkem, složitá operace a následná hospitalizace ve FN Brno Bohunice. „Ze začátku jsem v sobě živil naději, že bych to mohl „rozchodit“, ale postupem času jsem se smiřoval s faktem, že na tom vozíku nejspíš zůstanu do smrti.“ Pro Radka to byly velmi těžké časy, ale rodina a přátelé mu velmi pomáhali a byli velkou oporou. „Všechno jsem se učil od začátku. Neuměl jsem ani sedět.“ Potom přišly na řadu přesuny z postele na vozík, učil se pohybovat na vozíku.

Radost z každého dílčího úspěchu

Na spinálce jsem si říkal: „Já sedím a mám obrovskou radost a před nedávnem jsme uběhl maraton“. Najednou má člověk úplně jiné priority. Radkův život se najednou točil hlavně okolo rehabilitací a cvičení. Po dvou měsících na spinální jednotce byl převezen do RÚ Kladruby. „Chtěl bych každopádně velice poděkovat všem zúčastněným, od lékařů až po fyzioterapeuty. Všichni udělali obrovský kus práce a já se díky nim vracel domů jako soběstačný člověk.“ Než se Radek vrátil z Kladrub domů, bylo potřeba upravit koupelnu, nechat namontovat nájezdovou rampu před vchod do domu a plošinu na překonání schodiště.

Nikdy neříkej nikdy

V době úrazu byl Radek už několik let rozvedený, takže jestli před úrazem spřádal nějaké plány na partnerský život, tak po úraze si uvědomil, že tato životní kapitola už se ho týkat nebude. Říkal si: „Kamaráde, holt budeš muset žít jinak! Musí ti stačit rodina, kamarádi a sporty.“ Radek uznale pokyvuje hlavou a uvědomuje si, že i tohle není málo a navíc to byl  hnací motor do budoucího života. A jak se říká „Nikdy neříkej nikdy“, tak mu do toho všeho hodila vidle (samozřejmě v tom dobrém slova smyslu), jeho už současná žena. Radek vzpomíná: „Seznámili jsme se, když už jsem byl na vozíku a nakonec to dopadlo tak, že jsme měli 22.10.2022 svatbu.“

Jsem rád, že můžu být užitečný

Radek kolem sebe vždy měl a má skvělé kamarády. Nikdo se k němu neotočil zády a někteří jeho hendikep ani nevnímají. „Nemám problém s nimi zajít třeba na hokej, fotbal, nebo jen tak na pivo.“ Nějaký čas po úraze byl doma, navštěvoval jen rehabilitace a vůbec se sžíval s novou životní situací. Nyní je rok a půl zaměstnaný ve firmě, v níž před úrazem pracoval, jen na jiné pozici. V současné době Radek pracuje jako vedoucí výroby a je moc rád za to, že může být zase užitečný. O Fenixu se dozvěděl už na spinální jednotce, na základě doporučení tamních fyzioterapeutů. „Rehabilitace ve Fenixu navštěvuji doposud, protože cvičení je kvalitní a personál příjemný. Celkově lidé, se kterými se ve Fenixu setkávám, jsou moc fajn a dýchá tam na mě taková rodinná atmosféra.“

Pevné zdraví je základ všeho

Co se zálib týká, tak sportu se Radek věnuje aktivně i nadále, i když už v jiných disciplínách. Dělá atletiku na vozíku – hod koulí, diskem a oštěpem. „V oštěpu se vám musím pochlubit, že jsem získal dvakrát titul mistra republiky.“ usmívá se. Během zimy se věnuje curlingu na ledě a měl tu čest být členem reprezentace ČR. Díky tomu se zúčastnil mistrovství světa skupiny B ve Finsku. Doplňkově si zahraje i nějaký ten turnaj Boccii. V neposlední řadě moc rád tráví čas s rodinou a třeba i cestováním po naší krásné zemi. Do budoucna je pro Radka důležité udržet si kvalitní zdraví a fyzickou kondici, protože jak říká: „Je to základní stavební kámen proto, aby člověk mohl pracovat, sportovat a žít kvalitní a šťastný život v kruhu rodiny a přátel. K tomu mi také pomáhají terapeuti a cvičení ve Fenixu.“

Život na vozíku je se správnými lidmi kolem vás mnohem příjemnější 

Všem lidem, kteří prožívají stejný či podobný osud jako Radek, by rád vzkázal: „Buďte trpěliví, pilní a do budoucna vzhlížejte s optimismem, protože s těmi správnými lidmi kolem sebe se i na vozíku dá žít velice kvalitní život.“ Radek je toho živoucím důkazem. Je šťastný a spokojený člověk, takže – „Hlavu vzhůru a život jde dál…“ Poslední poselství od Radka, jak s oblibou říká: „Důležité je se z toho neposrat.“

Podpořte lidi se získaným postižením míchy v návratu zpět do života. Přispějte na činnost a služby ParaCENTRA Fenix. Přispět můžete jednorázově či měsíčně přes Darujme.cz, nebo odesláním dárcovské DMS.

Radek Coufal

Hlavu vzhůru a život jde dál

Radek Coufal se narodil 26. května 1973 v Třebíči. Do svých jednadvaceti let žil s rodiči v obci Mostiště u Velkého Meziříčí. Má jednoho sourozence a na dětství vzpomíná moc rád. „Bylo to ještě v takové poklidné době. Jako dítě jsem určitě nebyl ničím výjimečný, žádné velké průšvihy, ale ani žádný svatoušek :). Na rozdíl od dnešních dětí jsme většinu času trávili venku. Za barákem jsme měli les, takže nebyla nouze o různé hry nebo sportovní klání.“ Závodně si vyzkoušel také házenou a hokej. Po dokončení základní školy se Radek vyučil automechanikem a zaměstnali ho v místním autoservisu. Pak přišla na řadu vojna a po ní odjel pracovně na zkušenou do stavební firmy v Praze. Po návratu z Prahy nastoupil v místní kabelářské firmě, kde pracoval až do úrazu. Když Radek zrovna nepracoval a bylo to jen trochu možné, tak se do úrazu věnoval převážně dálkovým běhům. Na svém kontě má několik půlmaratonů a v roce 2016 si vyzkoušel i Pražský maraton. Pasivně má rád fotbal a hokej. 

Všechno jsem se učil od začátku

Na vozík se dostal díky úrazu v lese při těžbě dřeva. Stačila chvíle nepozornosti a na Radka 13. ledna 2018 spadl strom. „Pak už to všechno nabralo rychlý spád, jako když si promítáte diapozitivy“ – Sanitka a bezprostřední pomoc, transport vrtulníkem, složitá operace a následná hospitalizace ve FN Brno Bohunice. „Ze začátku jsem v sobě živil naději, že bych to mohl „rozchodit“, ale postupem času jsem se smiřoval s faktem, že na tom vozíku nejspíš zůstanu do smrti.“ Pro Radka to byly velmi těžké časy, ale rodina a přátelé mu velmi pomáhali a byli velkou oporou. „Všechno jsem se učil od začátku. Neuměl jsem ani sedět.“ Potom přišly na řadu přesuny z postele na vozík, učil se pohybovat na vozíku.

Radost z každého dílčího úspěchu

Na spinálce jsem si říkal: „Já sedím a mám obrovskou radost a před nedávnem jsme uběhl maraton“. Najednou má člověk úplně jiné priority. Radkův život se najednou točil hlavně okolo rehabilitací a cvičení. Po dvou měsících na spinální jednotce byl převezen do RÚ Kladruby. „Chtěl bych každopádně velice poděkovat všem zúčastněným, od lékařů až po fyzioterapeuty. Všichni udělali obrovský kus práce a já se díky nim vracel domů jako soběstačný člověk.“ Než se Radek vrátil z Kladrub domů, bylo potřeba upravit koupelnu, nechat namontovat nájezdovou rampu před vchod do domu a plošinu na překonání schodiště.

Nikdy neříkej nikdy

V době úrazu byl Radek už několik let rozvedený, takže jestli před úrazem spřádal nějaké plány na partnerský život, tak po úraze si uvědomil, že tato životní kapitola už se ho týkat nebude. Říkal si: „Kamaráde, holt budeš muset žít jinak! Musí ti stačit rodina, kamarádi a sporty.“ Radek uznale pokyvuje hlavou a uvědomuje si, že i tohle není málo a navíc to byl  hnací motor do budoucího života. A jak se říká „Nikdy neříkej nikdy“, tak mu do toho všeho hodila vidle (samozřejmě v tom dobrém slova smyslu), jeho už současná žena. Radek vzpomíná: „Seznámili jsme se, když už jsem byl na vozíku a nakonec to dopadlo tak, že jsme měli 22.10.2022 svatbu.“

Jsem rád, že můžu být užitečný

Radek kolem sebe vždy měl a má skvělé kamarády. Nikdo se k němu neotočil zády a někteří jeho hendikep ani nevnímají. „Nemám problém s nimi zajít třeba na hokej, fotbal, nebo jen tak na pivo.“ Nějaký čas po úraze byl doma, navštěvoval jen rehabilitace a vůbec se sžíval s novou životní situací. Nyní je rok a půl zaměstnaný ve firmě, v níž před úrazem pracoval, jen na jiné pozici. V současné době Radek pracuje jako vedoucí výroby a je moc rád za to, že může být zase užitečný. O Fenixu se dozvěděl už na spinální jednotce, na základě doporučení tamních fyzioterapeutů. „Rehabilitace ve Fenixu navštěvuji doposud, protože cvičení je kvalitní a personál příjemný. Celkově lidé, se kterými se ve Fenixu setkávám, jsou moc fajn a dýchá tam na mě taková rodinná atmosféra.“

Pevné zdraví je základ všeho

Co se zálib týká, tak sportu se Radek věnuje aktivně i nadále, i když už v jiných disciplínách. Dělá atletiku na vozíku – hod koulí, diskem a oštěpem. „V oštěpu se vám musím pochlubit, že jsem získal dvakrát titul mistra republiky.“ usmívá se. Během zimy se věnuje curlingu na ledě a měl tu čest být členem reprezentace ČR. Díky tomu se zúčastnil mistrovství světa skupiny B ve Finsku. Doplňkově si zahraje i nějaký ten turnaj Boccii. V neposlední řadě moc rád tráví čas s rodinou a třeba i cestováním po naší krásné zemi. Do budoucna je pro Radka důležité udržet si kvalitní zdraví a fyzickou kondici, protože jak říká: „Je to základní stavební kámen proto, aby člověk mohl pracovat, sportovat a žít kvalitní a šťastný život v kruhu rodiny a přátel. K tomu mi také pomáhají terapeuti a cvičení ve Fenixu.“

Život na vozíku je se správnými lidmi kolem vás mnohem příjemnější 

Všem lidem, kteří prožívají stejný či podobný osud jako Radek, by rád vzkázal: „Buďte trpěliví, pilní a do budoucna vzhlížejte s optimismem, protože s těmi správnými lidmi kolem sebe se i na vozíku dá žít velice kvalitní život.“ Radek je toho živoucím důkazem. Je šťastný a spokojený člověk, takže – „Hlavu vzhůru a život jde dál…“ Poslední poselství od Radka, jak s oblibou říká: „Důležité je se z toho neposrat.“

Podpořte lidi se získaným postižením míchy v návratu zpět do života. Přispějte na činnost a služby ParaCENTRA Fenix. Přispět můžete jednorázově či měsíčně přes Darujme.cz, nebo odesláním dárcovské DMS.

Jak nás můžete podpořit?

Finančním darem

Staňte se podporovatelem ParaCENTRA Fenix zasláním finančního daru na sbírkový transparentní účet číslo:

2600983054/2010

QR PLATBA

Váš dar si můžete odečíst ze základu daně z příjmu. Rádi Vám vystavíme potvrzení o přijetí daru.

Dárcovskou SMS

Staňte se podporovatelem ParaCENTRA Fenix zasláním dárcovské SMS ve tvaru

DMS ROZTACIME 30
DMS ROZTACIME 60
DMS ROZTACIME 90

na tel. číslo 87777

Cena DMS je 30 nebo 60 nebo 90 Kč. ParaCENTRUM Fenix obdrží 29 nebo 59 nebo 89 Kč. Více na www.darcovskasms.cz

Finančním darem on-line

Staňte se podporovatelem ParaCENTRA Fenix zasláním finančního daru

Přihlášení k odběru Zpravodaje

Kontakt

provozovna služeb

ParaCENTRUM Fenix, z. s.
Kociánka 93/2
612 00 Brno

T: +420 733 589 567
E: info@pcfenix.cz
www.pcfenix.cz

Kontakt

sídlo organizace

ParaCENTRUM Fenix, z. s.
Polní 780/92
639 00 Brno

IČ: 26676826
Datová schránka: 4t8apq6

© ParaCENTRUM Fenix. All rights reserved.